Jako každý rok jsme se i letos účastnili Biblické stezky. 
Pro ty z vás, kteří neví o co jde, je to Soutěž zaměřená na biblické znalosti, znalosti o přírodě, ale také na fyzickou zdatnost. Tentokrát se soutěž konala v Klánovicích,v lese Vidrholci. Na stezku náš dorost posílá tzv. hlídky už pěknou řádku let. Od zklamání v podobě nevměstnání se do první trojice postupující z regionálního do státního kola, přes sporadické kontumace, díky kterým naše hlídky ze čtvrtého místa postoupily až k úspěchům a umístění v top 3. Letos jsme ale zažili něco mimořádného.
Do kládnovic jsme doprovázeli skupinky po třech ve složení:
Majda R.,Honza a Anička, druhá hlídka Míša, Eliška a Štěpán, a
třetí hlídka Kuba, Fanda a Bára.
Na začátku dostali dorostenci mapu, a měli tři hodiny na to, aby prošli co nejvíce stanovišť. Dohromady jich bylo 21. Na stanovištích čekali vedoucí, nebo krabičky, kde vyplňovali otázky.  Celkem se soutěže zúčastnilo 19 hlídek, z toho 5 do kategorie Pěšinka  a 14 do kategorie Stezka. Pěšinka je o něco jednodušší a patří tam mladší dorostenci. Naše hlídky všechny startovaly v kategorii stezka.

Co se ale stalo v nádherném lese u Klánovic tak mimořádného?
Na to se musíme podívat do výsledků. Nejprve je třeba říct, že naše hlídky
obsadily celé startovní pole. Skupinka Kuby, Fandy a Báry ukázal bojového
ducha a velkou naději pro budoucnost. Tato skupinka, které vedoucí závidí
její mládí skončila třináctá a zaslouží si náš obdiv. 
Naše zbylé skupinky vyhlásily přímý útok na první pětici nejlepších a na výsledky si nemůžeme stěžovat. Těsně před branami finále se ocitla skupinka
Míši, Elišky a Štěpána. Na čtvrtém místě za sebou nechali většinu ostatních
hlídek a chybělo jen málo k bronzové radosti.
To co by před stezkou nikdo netipoval se stalo skutečností. Skupinka Majdy, Honzy a Aničky dokončila závod na prvním místě.  Ne že bychom nečekali dobrý výsledek, mimořádné bylo ale provedení. Naše hlídka nechala za sebou ostatní s propastným odstupem třiceti bodů na druhé místo.
Vyslali tím jasný signál všem potenciálním soupeřum do finále. Tato skupinka se opravdu ráda zapisuje do historie. Minulý rok se do ní ovšem zapsala naprosto odlišným způsobem. Při své cestě si sice vedli velmi dobře, ale nepozorností dokázali ztratit identifikační kartičku s body, tím se sama diskvalifikovala a nám vedoucím přidala několik vrásek.
Závěrem zbývá popřát Boží požehnání a hodně úspěchů do finále.
Chtěl bych ještě poděkovat za reprezentaci našeho dorostu všemi skupinkami a
poděkovat soupeřům, které jsme měli tu čest porazit. Budeme se těšit na další
úspěchy.

(přikládám sken vítězného diplomu)